Příroda. Okamžik. Příběh.

Je mi tedy už xx let, ale věk je jen číslo (jen batoh je těžší a těžší a kolena už občas protestují proti některým fotografickým pozicím).

K fotografování jsem se vlastně nedostal přes fotografování. Začalo to cestováním.

Když člověk cestuje, poznává místa, lidi a hlavně okamžiky, které si chce nějakým způsobem uchovat. Zpočátku mi stačilo jednoduše zmáčknout spoušť. Časem jsem ale zjistil, že nechci jen dokumentovat, kde jsem byl. Chtěl jsem zachytit atmosféru, emoci a příběh, který jsem v daném okamžiku prožíval.

A protože jsem od dětství miloval zvířata a z focení se stala vášeň, bylo pak už tak nějak přirozené, že jsem skončil u wildlife fotografie.

Focení přírody ale pro mě není jen o tom udělat hezký obrázek. Je především o tom být venku, dívat se kolem sebe a na chvíli zapomenout na svět, který máme za zády.

Když vyrazíte s fotoaparátem, stane se něco zvláštního. Najednou jste zase malý kluk, který jde na výpravu za dobrodružstvím. Každý zvuk vás zaujme, každý pohyb v trávě může znamenat překvapení a obyčejná cesta lesem se promění v objevování něčeho nového. Nikdy přesně nevíte, co potkáte, co uvidíte a jaký okamžik si odnesete domů. A je jedno, jestli jste někde v Africe, Americe, Asii nebo u nás u rybníka či v lese.

Někdy strávím hodiny čekáním na jediný záběr. Jindy se vrátím bez jediné fotografie, ale s pocitem, že jsem prožil něco, co stálo za to. Protože právě o tom pro mě wildlife fotografie je: o zážitcích, dobrodružství a chvílích, které se nedají přesně naplánovat. Naučilo mě to zpomalit, čekat na správný okamžik, respektovat zvířata a jejich prostředí a především si užívat samotnou cestu, nejen výslednou fotografii.

A pokud se mi prostřednictvím mých fotografií podaří předat Vám alespoň kousek atmosféry, emoce či poznání nebo se Vám fotka prostě jen líbí, pak se mi asi povedla :D.